Jsme tu pro Vás

Rozvod manželství

Co je to rozvod manželství?

Rozvod manželství je jedním ze způsobů zániku manželství a je zakotven v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, konkrétně v ust. § 754 a násl.

Rozvodem manželství zanikají osobní práva a povinnosti manželů, která pro ně z manželství dle ustanovení § 687 a násl. občanského zákoníku, vyplývají. Na základě těchto zákonných ustanovení mají muž a žena v manželství rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

Také zaniká právo manžela na to, aby mu druhý manžel sděloval údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o jeho stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a obdobných činnostech.

Jak lze zahájit řízení o rozvod manželství?

Řízení o rozvod manželství lze zahájit pouze na návrh, a to buď na návrh jen jednoho z manželů, nebo na základě společného návrhu obou manželů. Pokud rozvod navrhují oba manželé společně, pak se jedná o tzv. rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství, tedy tzv. nesporný rozvod. Podá-li návrh na rozvod někdo jiný než některý z manželů (nebo oba), pak soud takový návrh odmítne.

Dodejme, že podá-li návrh na zahájení řízení nejprve jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu dodatečně připojí (např. při výzvě soudu k vyjádření), postupuje se stejně, jako by bylo řízení zahájeno společným návrhem. Připojení se k návrhu je možné odvolat do vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.

Kam mám podat návrh na rozvod a co k němu mám připojit?

Návrh na rozvod se podává vždy k okresnímu soudu, v hlavním městě Praze k obvodnímu soudu a v Brně k městskému soudu. Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště na území České republiky, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Pokud není takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení.

Není-li ani takového soudu, pak je příslušný obecný soud toho manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

Návrh na soud se podává ve dvou vyhotoveních, která musí být vlastnoručně podepsána navrhovatelem. Podpisy nemusí být úředně ověřeny. Byly-li mezi manžely uzavřeny dohody (o vypořádání společného jmění, o úpravě společného bydlení, o vyživovací povinnosti atp.), pak je potřeba tyto dohody s úředně ověřenými podpisy předložit v originále u ústního jednání. Dále se předkládá oddací list, kde postačí obyčejná fotokopie.

Kolik se platí za návrh na rozvod?

Soudní poplatek za návrh na rozvod se ve smyslu zák. č. 549/1991, zákon o soudních poplatcích, hradí ve výši 2.000,- Kč .

Což vyplývá z položky 4, bodu 1, písm. c) sazebníku, který je přílohou uvedeného zákona.

Jak probíhá rozvodové řízení?

Soud po podání návrhu nařídí ústní jednání, při kterém účastníky vyslechne. Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření. V řízení může soud provést důkazy, které obě strany navrhují, ale také jiné důkazy, je-li to potřebné ke zjištění skutkového stavu. Soud tedy není vázán pouze návrhy účastníků, ale sám aktivně zjišťuje veškeré rozhodné skutečnosti.

V průběhu řízení zjišťuje soud existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Zjištěné závěry vždy uvede v odůvodnění rozsudku, který účastníkům doručuje v písemné formě. Tento rozsudek opatřený doložkou právní moci by si manželé měli vždy dobře uschovat, protože má význam i pro další právní poměry - např. při vypořádání společného jmění.

Pokud je podán návrh na rozvod spolu s návrhem na úpravu poměrů k nezletilým dětem po dobu po rozvodu, bude rozvodový soud čekat, než skončí opatrovnické řízení. Dokud nebude toto řízení pravomocně skončeno, nemůže rozvodový soud manželství rozvést. Více o úpravě poměrů k nezletilým dětem se dozvíte zde.

Lze podat odvolání proti rozsudku v řízení o rozvodu?

Ano, proti rozsudku, kterým se manželství účastníků rozvádí, je přípustné odvolání. Odvolání se podává do patnácti dnů ode dne doručení písemného znění rozsudku, a to u soudu, který rozsudek vydal. O odvolání následně rozhoduje krajský soud, v Praze pak městský soud.

Pokud však soud rozvede manželství na základě společného návrhu, není proti takovému rozsudku přípustné odvolání, což vyplývá z ust. § 395 ZZŘS.

Kdy soud manželství může rozvést?

Rozvod je jediný způsob zrušení manželství za života manželů. V zákoně je zakotven jediný rozvodový důvod, a tím je tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství. Aby mohlo být manželství rozvedeno, je třeba, aby byl naplněn pojem "kvalifikovaného rozvratu manželství", kterým se rozumí rozvrat hluboký, trvalý a nenapravitelný.

Hlubokým rozumíme rozvrat, který se dotýká samé podstaty manželství, vzájemného poměru manželů. Manželé odmítají žít spolu tak, jak spolu žijí manželé. Trvalý rozvrat je takový, který trvá po delší dobu. Manželé odmítají sdílet spolu manželství soustavně po dobu alespoň šesti měsíců. Stavem nenapravitelného rozvratu se rozumí, že nelze očekávat obnovení manželského soužití.

Kdy soud manželství nerozvede?

Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno z následujících důvodů. A to jednak byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu.

Manželství soud dále nerozvede, pokud by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Uvedené však neplatí, pokud manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

Dále připomeňme, že mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

Co je to sporný a nesporný rozvod?

Občanský zákoník umožňuje tzv. rozvod „nesporný“ a rozvod „sporný“. V případě rozvodu „nesporného“ je předpokladem dohoda manželů a současně splnění podmínek taxativně stanovených zákonem, to že:.

  • návrhu na rozvod manželství se připojí druhý manžel
  • ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu

Zjistí-li soud, že jsou splněny všechny shora uvedené zákonné podmínky pro „nesporný“ rozvod manželství, nebude v řízení vůbec zjišťovat příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede. Nebude-li splněna byť jediná z těchto podmínek, půjde o rozvod sporný, během nějž se bude zjišťovat rozvrat.

„Nesporný“ rozvod bude soudem vyřízen v poměrně krátké době, oproti rozvodu „spornému“, který bude rozhodně trvat déle. U sporného rozvodu manželství je soud totiž ze zákona povinen zkoumat příčiny prokázaný. Každý z účastníků řízení – manželů, pak musí svá tvrzení ohledně souladnosti, nesouladnosti či rozvratu manželství prokázat (listinami, svědeckými výpověďmi apod.).

Jaká řízení mě čekají, když se chci rozvést?

Úvodem je potřeba říct, že rozvod manželství jako takový se řeší v rámci jediného řízení. Manželství se tedy rozvádí v jediném řízení, které je dvouinstanční. Nicméně pokud máte nezletilé děti a majetek ve společném jmění, bude soudních řízení více.

Máte-li nezletilé děti, musíte vedle (1) návrhu na zahájení řízení o rozvodu podat i (2) návrh na zahájení řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, kde se bude rozhodovat o poměrech dítěte v době po rozvodu. Podávají se tedy dva samostatné návrhy. Soud nejprve musí pravomocně rozhodnout o poměrech dítěte v době po rozvodu, což zahrnuje otázky svěření do péče, výživy (alimentů), styku s dítětem aj. Dokud soud nerozhodne o úpravě poměrů dítěte, nemůže manželství rozvést.

Následně, když je rozsudek týkající se dětí pravomocný, může soud pokračovat v řízení o rozvod, ve kterém zjišťuje příčiny rozvodu. Jde-li o rozvod nesporný, pak tyto příčiny nezjišťuje a zkoumá pouze, zda jsou splněny podmínky pro nesporný rozvod. Podmínky naleznete zde

Okamžikem, kdy budete rozvedeni, zaniká i vaše společné jmění manželů (pokud jste ho vůbec měli). Toto zaniklé společné jmění je potřeba také vypořádat a k tomu může mimo jiného také dojít v rámci soudního řízení, které se zahajuje také (3) na návrh.

Jak je to s rozvodem a nezletilými dětmi?

Podle ust. § 755 odst. 3 občanského zákoníku mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

Mají-li manželé nezletilé děti, musí vedle návrhu na zahájení řízení o rozvodu podat i návrh na zahájení řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, kde se bude rozhodovat o poměrech dítěte v době po rozvodu. Podávají se tedy dva samostatné návrhy. Soud nejprve musí pravomocně rozhodnout o poměrech dítěte v době po rozvodu, což zahrnuje otázky svěření do péče, výživy (alimentů), styku s dítětem aj. Více k tématu zde.

Jak je to s rozvodem a vypořádáním SJM?

Okamžikem, kdy budou manželé rozvedeni, zaniká i jejich společné jmění. Toto zaniklé společné jmění je potřeba také vypořádat. Vypořádáním se rozumí určení, co komu připadne do vlastnictví.

K vypořádání společného jmění může dojít (1) dohodou s ověřenými podpisy, nebo (2) v rámci soudního řízení, které se zahajuje také na návrh. Soudní řízení je ze své podstaty tzv. sporným řízením, kde vystupuje žalobce a žalovaným. V rámci řízení je potřeba nejprve vymezit okruh aktiv a pasiv, která byla součástí společného jmění a toto vypořádat podle zásad uvedených v občanském zákoníku. Více o vypořádání společného jmění se dozvíte zde.

Pokud se manželé rozhodnou vypořádat společné jmění dohodou, pak je třeba si uvědomit, že dohoda má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění zaniklo, bez ohledu na to, že dohoda byla uzavřena až po zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu (typicky nemovitá věc), nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu (typicky katastru nemovitostí). Při přípravě dohody o vypořádání je vždy dobré kontaktovat advokáta, který vás provede celou anabází.

Upozorňujeme, že nedojde-li do tří let od zániku společného jmění k vypořádání (dohodou nebo soudem) a ani nebyl v této lhůtě podán návrh na vypořádání na soud, platí, že (3) došlo k vypořádání zákonnou fikcí. Zpravidla pak všechno jde na půl a vzniká spoluvlastnictví, kde oba mají stejné podíly.

Jak je to se společnými dluhy po rozvodu?

Zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů.

Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

Jak je to s bydlením po rozvodu?

Zanikne-li manželství rozvodem, a manželé mají k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva.

Soud přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v soudním řízení náhrada nebyla přiznána. V takovém případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení.

Pokud manželé nemají k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat.

Za předpokladu, že manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno.

Jak je to s příjmením po rozvodu?

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.

To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Existuje také výživné rozvedenému manželovi?

Ano existuje a může se stát, že jej budete platit. Buď se na tom sami dobrovolně dohodnete, pokud to budete považovat za potřebné. Pokud se nedohodnete a jeden z manželů bude cítit, že by měl nárok na výživné, může požádat soud, aby rozhodl, že je mu druhý rozvedený manžel povinen platit výživné. K tomu dojde jen při splnění následujících podmínek.

Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat. Při rozhodování je třeba vždy vzít ohled na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

Co všechno se zohledňuje při výživném pro rozvedeného manžela?

Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda.

  • a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
  • b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
  • c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
  • d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
  • e) je dán jiný obdobně závažný důvod

Dále může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

Kdy zaniká povinnost platit manželovi výživné a můžu se jí zbavit i dříve?

Povinnost platit zanikne kdykoli, kdy pominou důvody, které vedly soud k tomu, aby vám uložil povinnost platit výživné. Tyto důvody jsou uvedené v článku zde. Dále právo rozvedeného manžela na výživné zanikne, uzavře-li oprávněný rozvedený manžel nové manželství, nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství.

Připomeňme, že dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval.