Jsme tu pro Vás

Majetek manželů a SJM

Co je to společné jmění?

Občanský zákoník ve vztahu k majetku manželů vychází z toho, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). Nový občanský zákoník terminologicky tedy opouští společné jmění manželů (SJM) a napříště jej nazývá pouze jako společné jmění (SJ).

To, co manželům náleží a má majetkovou hodnotu, je všeobjímajícím vyjádřením pro všechny povinnosti a práva, které mají majetkovou hodnotu. Kromě hmotných a nehmotných věcí spadají do SJ také práva na plnění, vč. práv vzniklých z osobní újmy, plnění získaná bezdůvodně. Právem na plnění je také právo na zaplacení nájemného - pokud tedy manžel pronajímá byt, který má ve výlučném vlastnictví, tak příjem z nájmu již spadá do SJ. Obecně lze tedy říct, že předmětem SJ je vše, co manželům aktuálně patří, tedy to, co nabyli společně nebo co jeden z nich nabyl za trvání manželství. Dílčí výjimky z obecného jsou uvedeny blíže v článcích k jednotlivým režimům.

Věcmi, které jsou vyloučeny z právních poměrů ve smyslu shora citovaného ustanovení, se rozumí věci, které nelze v souladu s právem ani nabýt. Jde o věci "nezákonné" jako jsou různé omamné a psychotropní látky v množství již zakázaném, zakázané zbraně a střelivo atp. Tyto věci tedy nejsou součástí SJ.

Kdy vzniká a kdy zaniká společné jmění?

Společné jmění vzniká v okamžiku uzavření manželství, resp. nabytím první věci po uzavření manželství. SJ nevzniká, pokud bylo smlouvou snoubenců vyloučeno, popř. jeho vznik vyhrazen ke dni zániku manželství. To však nevylučuje vznik tzv. obvyklého vybavení rodinné domácnosti.

Dokud manželství trvá, společné jmění existuje. Společné jmění zaniká za určitých okolností v souvislosti s trestním či insolvenčním řízením, dále na základě rozhodnutí soudu jsou-li pro to závažné důvody nebo též v souvislosti s právním jednáním manželů (dohoda o zúžení SJ nebo oddělených jměních). Každopádně společné jmění zaniká nejpozději zánikem manželství těchto manželů - rozvod, smrt jednoho z manželů atp.

Jaké typy společného jmění existují?

Společné jmění podléhá zákonnému režimu, smluvenému režimu nebo režimu založenému rozhodnutím soudu. Společné jmění se zásadně spravuje v zákonném režimu. Pouze v případě, kdy se manželé či snoubenci dohodnou jinak, anebo v případě, kdy tak rozhodne soud, se pravidla pro zákonný režim neuplatní. Pak se tedy postupuje dle smluveného režimu nebo režimu založeného soudem.

Režim smluvený a režim založený rozhodnutím soudu bývají společně označovány za režimy tzv. modifikované. Jinými slovy se jedná o režimy odlišný od základního režimu zákonného. Dodejme, že v rámci smluvního režimu občanský zákoník připouští různé variace manželského majetkového režimu. K tomu blíže zde.

Všechny režimy společného jmění mají stejnou právní sílu a platnost. Jsou proto navzájem zaměnitelné a záleží tedy vždy na volbě manželů, v jakém z nich chtějí vlastnit a spravovat svůj majetek. Smluvní režim je velice variabilní a skýtá mnohé možnosti jak upravit majetkové poměry tak, aby co nejvíce vyhovovaly konkrétní situaci. Lze jen doporučit obrátit se na právníka (advokát, notář atp.), který navrhne nejvhodnější řešení a upozorní na možná úskalí.

Zákonný režim společného jmění - jaký majetek je jeho součástí?

Společné jmění manželů se primárně řídí zákonným režimem, který je upraven v § 709 an. občanského zákoníku. V případě, že se manželé, popř. snoubenci, dohodnou jinak, nebo v případě soudního rozhodnutí, se zákonný režim neuplatní.

Zákon nejprve uvádí, co je součástí společného jmění, a následně z tohoto vymezeného okruhu vyjímá některé položky, které součástí společného jmění nejsou.

Součástí společného jmění je všechno to, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Podstatnou složkou tohoto vymezení jsou subjekty - tj. buď jednotlivě každý manžel, nebo oba manžele společně; a dále doba nabytí - tj. za trvání manželství. Podstatné také je, že věc (právo), které se nabývá, musí mít majetkovou hodnotu.

Součástí společného jmění je dále zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Je třeba zdůraznit, že se musí jednat o zisk, tedy o to, co výhradní majetek přinese, avšak až po odečtení nákladů vynaložených na tento výhradní majetek. Do společného jmění tedy přibývá pouze čistý zisk.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Uvedené neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím výlučné vlastnictví tak, jak je uvedeno dále.

Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat. Obecně o nabývání a pozbývání jednotlivých součástí společného jmění manželů platí obecná ustanovení občanského zákoníku.

Zákonný režim společného jmění - jaký majetek není jeho součástí?

Zákon nejprve uvádí, co je součástí společného jmění, a následně z tohoto vymezeného okruhu vyjímá některé položky, které součástí společného jmění nejsou. Z okruhu vymezeného v předchozím článku je zákonem vyjmuto několik okruhů majetkových hodnot, a to toho, co.

  • slouží osobní potřebě jednoho z manželů (např. oblečení, hygienické pomůcky, šperky atp.)
  • nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů (to neplatí, pokud dárce či zůstavitel projevil úmysl, aby se vlastníky stali oba manželé; pak věc nabývají do společného jmění)
  • nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (přirozenými právy se rozumí zejména právo na život, zdraví, důstojnost, čest, soukromí atp.)
  • nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (např. manžel si z peněz získaných darem koupil nové auto; tak jako peníze nepatřily do SJ, ani vozidlo auto nebude součástí SJ)
  • nabyl jeden z manželů náhradou za to, co náleželo do jeho výhradního majetku a co bylo poškozeno, zničeno nebo ztraceno.

Zákonný režim společného jmění - jaké dluhy (ne)jsou jeho součástí?

Občanský zákoník stanoví, že součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství. Termín "převzaté" vyjadřuje skutečnost, že se jedná o dluhy, které manžel nebo manželé na sebe vzali s úmyslem být povinni a takové dluhy splnit. Do společného jmění tedy v žádném případě nespadají dluhy, které byly - zpravidla jednomu z manželů - uloženy "zvenku" bez jeho vlastní vůle.

Typicky jde o dluhy, které má manžel proto, že způsobil škodu (povinnost náhrady škody), že má dítě (povinnost hradit výživné), má vůči státu další poplatkové povinnosti (daně, zdravotní a sociální pojištění, soudní a správní poplatky atd.).

Dále součástí společného jmění manželů nejsou ty dluhy, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku. Do společného jmění manželů také nespadnou ty dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti. Obecně o nabývání a pozbývání jednotlivých součástí společného jmění manželů platí obecná ustanovení občanského zákoníku.

Zákonný režim společného jmění - jak je to s podnikáním?

Pokud má být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Otázku toho, co je přiměřené majetkovým poměrům manželů je potřeba vždy posuzovat individuálně.

Pro rodinu s měsíčním příjmem přesahujícím sto tisíc korun bude míra přiměřená jiná, než míra v případě rodiny s příjmem nepřevyšujícím dvacet tisíc korun.

Souhlas druhého manžela se vyžaduje pouze při prvním použití majetku ve společném jmění. Byl-li však druhý manžel opomenut a souhlas nebyl vyžádán, může se dovolat neplatnosti takového jednání, kterým se nakládá s majetkem ve společném jmění.

Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, pak se na tyto vztahy obdobně vztahuje výše uvedené.

Smluvený režim - co to je?

Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim, který je odlišný od zákonného režimu. Dokonce lze smluvně ujednat i režim odchylující se od režimu založeného rozhodnutím soudu. Majetkový režim modifikovaný smlouvou - obdobně jako majetkový režim modifikovaný soudem - může být změněn novou smlouvou, stejně jako novým rozhodnutím soudu.

Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, tedy že právní vztahy vzniklé dříve se mají upravit zpětně, pak se k takovému ujednání nepřihlíží. Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu (tzv. předmanželská smlouva) působí účinky až uzavřením manželství.

Smlouva o manželském majetkovém režimu musí vždy mít formu veřejné listiny, je tedy třeba ji sepsat u notáře formou notářského zápisu.

Smluvený režim může ve své podstatě jakkoli uspořádat majetkové poměry mezi manžely. Smluvený režim může spočívat (I.) v režimu oddělených jmění, (II.) v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i (III.) v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

Smluvený režim - jaký je obsah smlouvy modifikující společné jmění?

Obsah modifikační smlouvy není v zásadě ničím omezen. Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje (viz dále). Smlouva se může týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů.

Smlouvou lze také změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění, a to rozdílně od zákonného režimu.

Smluvený režim - co všechno lze upravit smlouvou modifikující společné jmění?

Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství. V takovém případě se zánikem manželství rozumí především rozvod. Jedná-li se totiž o smluvní uspořádání pro případ zániku manželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, pokud má její náležitosti.

Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti totiž nespadá do společného jmění a má svůj vlastní status.

Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu. Smlouva o manželském majetkovém režimu se dále nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby. To však neplatí, pokud by s tím třetí osoba souhlasila. Je-li však smlouva uzavřená bez tohoto souhlasu třetí osoby, pak je vůči ní neúčinná. To znamená, že tato osoba se může domáhat uspokojení jako by existoval zákonný režim, který jediný může předpokládat - existenci modifikující smlouvy předpokládat nemůže. Třetí stranou se rozumí zpravidla věřitel.

Smluvený režim - co je to oddělené jmění?

Smluvený režim může ve své podstatě jakkoli uspořádat majetkové poměry mezi manžely. Smluvený režim může spočívat (I.) v režimu oddělených jmění, (II.) v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i (III.) v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela. V tomto režimu nemají manželé společné prakticky nic vyjma toho, co pro potřeby jejich společenství slouží jako obvyklé vybavení rodinné domácnosti, které má vlastní právní status. Každý manžel tak má z doby před sňatkem své jmění, ke kterému následně přibývá to, co získá v době trvání manželství. Nebýt režimu oddělených jmění, pak by toto dle zákona nabýval do společného jmění. Dále to, co manželé nabudou společně, tak nabývají do podílového spoluvlastnictví. Z uvedeného tedy logicky vyplývá, že při zániku manželství není co vypořádat.

Smluvený režim - co je režim vyhrazující vznik společného jmění?

Velice podobný režimu oddělených jmění je režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Po dobu trvání manželství jsou v režimu vyhrazujícímu vznik SJ práva a povinnosti prakticky stejná jako v režimu oddělených jmění. Společné jmění tedy uzavřením manželství nevzniká a každý z manželů nabývá majetek do svého výlučného jmění, případně jej oba společně nabývají jako spoluvlastníci.

Režim vyhrazující vznik se od režimu oddělených jmění odlišuje v tom, co nastane při zániku manželství. Zatímco v případě oddělených jmění se při zániku manželství nebude nic sčítat a rozdělovat, v případě vyhrazení vzniku se nabytý majetek podělí dvěma, odečtou se výdaje, a výsledná částka se rozdělí, jako by společné jmění existovalo po celou dobu trvání manželství. Jinými slovy v režimu vyhrazujícím vznik se celou dobu trvání manželství postupuje jako podle režimu oddělených jmění a pouze v okamžiku zániku manželství se majetek vypořádává podobně jako společné jmění. Výhoda tohoto režimu totiž spočívá v možnosti mnohem volněji nakládat s majetkem v průběhu trvání manželství, aniž by po zániku manželství jeden nebo druhý manžel výrazně majetkově utrpěl.

Smluvený režim - co je zúžení nebo rozšíření společného jmění?

Režim zúžení i režim rozšíření společného jmění předvídají vznik a existenci společného jmění po celou dobu trvání manželství. Pouze se co do rozsahu společného jmění neuplatní pravidla zákonného režimu, ale přednostně se použijí pravidla dohodnutá ve smlouvě. Tedy že buď do společného jmění bude spadat méně věcí (zúžení SJ) nebo se společné jmění naopak bude vztahovat na širší okruh věcí (rozšíření SJ).

Rozšíření společného jmění může být i takové, že manželům bude společné vše - všechno, co manželé měli a co za trvání manželství nabyli, jim patří společně a nerozdílně. Obdobně lze společné jmění zúžit až na úplné minimum, opět vyjma obvyklého vybavení domácnosti.

V čem spočívá režim založený rozhodnutím soudu?

Režim založený rozhodnutím soudu a režim smluvený bývají společně označovány za režimy tzv. modifikované. Jedná se tedy o režimy odlišné od základního režimu zákonného.

Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu. Dalším závažným důvodem je i to, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

Je možné soudní režim změnit a je soud omezen při svém rozhodování?

Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu. Soud může společné jmění poté, co je zrušil, opět obnovit. Soud společné jmění obnoví zejména tehdy, když pominou důvody zrušení společného jmění. To platí i v případě, že manžel navrhne, aby společné jmění, jehož rozsah byl zúžen, bylo rozšířeno do zákonného rozsahu.

Zákon stanovuje pro soud též závazná pravidla, která musí při svém rozhodování bezvýhradně respektovat. Za prvé rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti. A za druhé rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila. Třetí stranou se rozumí zpravidla věřitel.